Festivalová sezóna je v plném proudu a ani občanské sdružení Fléda nezahálí a organizuje pro vás na hudebních svátcích slamové zákusky. Stalo se tak i na pohodové slovenské Pohodě. Letiště v Trenčíně hostilo 18. a 19. července mnoho hvězd a našlo si čas i prostor na slamovou soutěž i exhibici.

V sobotu před polednem se tak scéna Garnier Magic Mirror zaplnila poezie chtivými návštěvníky. Sedm z nich se odhodlalo zúčastnit se soutěže. Některé již známé tváře slovenské slampoetry, které jsme měli možnost vidět i v bratislavském Café Kút. Někteří naopak zkoušeli slam poprvé. Po soutěži následovalo pro festivaly klasické schéma, kdy přišla na řadu exhibice, v níž vystoupili maďarští slameři, slovenský vítěz Palo Čejka a Čech Bohdan Bláhovec.

Program měl moderovat Erik Binder, což také během soutěže, sice s obtížemi, ale zvládl. Byl ale tak společensky znaven, že během exhibice vystupující raději představovala Lenka Zogatová z OS Fléda. Erik totiž už v průběhu prvního kola popletl pořadí vystupujících a v druhém kole mu dělalo značné problémy nalézt v publiku všechny porotce. Co mi však vadilo, byl přístup některých porotců. Samozřejmě máme každý jiný vkus a hodnocení se může lišit. Porotce by však měl využívat pokud možno celou škálu bodů od nuly do desítky. Na festivalu, kde mnoho lidí nevědělo, co to vlastně slam je, byl problém vybrat kvalitní porotu. Jeden z vybraných využíval téměř výhradně nulu, desítku a devítku. Jiné body pro něj neexistovaly. Čímž samozřejmě soutěží docela míchal a kazil tak pocit z ní nejen soutěžícím, ale hlavně ostatním porotcům a divákům.

První pořadí si vylosoval Vlado Janček. Opět přišel se svým klasickým freestylem. A opět začal s tématem, jak se včera nadrbal. Co tak čekat na festivalu, že. Pak se ale zasekl, toto téma rozhodně odmítl a zvolil si nové. Zaslamoval o čachtické paní Alžbětě Bathory. Možná pod dojmem nového filmu, možná jen tak řešil, zda byla opravdu tou obávanou krutou dámou, nebo spíše obětí. V druhém kole si nejprve zazpíval a následně se navezl do poroty: „Chlápek, co dává nuly. Copak asi hulí?“ Následoval freestyle o televizi, opět o chlastu a na závěr „Vlado Janček přidal i tanček“.

I druhého vystupujícího již známe z Bratislavy. Mladý Pioni své básně čítal. Rozhodně však jeho projev nenudil. Opět se točil „zacyklený v kruhu“ kolem škvaření svého těla a jiného tělesného trápení se. V druhém kole dal do placu básně dvě. Jednu o vnitřní vodě ze své hlavy, kterou dokonce přednášel z hlavy.

Třetí nastoupil Macko z mesta. Jeho slam byl spíše povídáním než básní. Jeho vtípky byly o tom, jak je zkurveně šťastný. Miluje totiž ženu, která ho bere jako kamaráda. Působil trochu jako hodný strejda z vesnice a diváky svým vyprávěním nadchl. V druhém kole pak přidal „poetický freestyle“, jak začal věřit v lásku a o čem to vlastně všechno je. Nutno říci, že první kolo bylo lepší.

Pak už začaly zmatky v pořadí. Vystoupil Michal Ivan, přestože na řadě měl být Ondřej Mrázek. Michal četl báseň o lásce, o zradě. Klasické téma, klasické zpracování. Pokud se někdy dočká autorského čtení (o čemž pochybuji), jistě bude tento projev stačit. Na slampoetry však ne. I v druhém bylo téma lásky, vášně a chtíče zpracováno sice hezky, ale klasicky a neslamově. O to více pak překvapila osmička a desítka z rukou nepoučeného porotce.

Bruce Lee mě zaujal už Bratislavě. Jeho rapový freestyle je vtipný a dobře se poslouchá. Pohodu nazval pivní party a slamoval i o tom, jak být cool a vozit si zadek v mercedesu. I v druhém kole pokračoval ve své kvalitě. „Kým nezomrem, mám chuť žít.“ Byznys, auta, jak žít. To vše zvládá probrat během tří minut.

Poté přišel na řadu Ondřej Mrázek. Přestože své básně četl, nenudil. Byly totiž evidentně napsané až na festivalu a o něm. Trošku vážně, trošku vtipně o jednotlivých koncertních zážitcích na téhle „letištní tančírně“. Ke každé kapele nějaký vtípek. Druhá naopak byla o aktuálním zážitku – o scéně plné barevných sklíček, na níž se slam konal. „Po noci perné potím se jak pes. Mrázku, proč's sem vůbec lez?“ Vtipnost si Mrázek zachoval.

Jako poslední přišla na řadu Marika Smreková. Na pohlednou blondýnku reagoval Erik Binder: „Eeeej, Marika...“ a širokým úsměvem. Marika se do soutěže přihlásila na poslední chvíli a nevěděla, že je třeba dvou kol. Proto udělali pořadatelé výjimku a Mariku nechali vystoupit jako poslední i ve druhém kole. Samozřejmě až poté, co to schválilo publikum. Její básně však byly na slampoetry až příliš poetické. Láska je sice vděčné téma, ale dívčí až naivní pohled se k zaujetí publika v krátkých třech minutách nehodí.

Vítězem slampoetry Bažant Pohoda 2008 se nakonec stal Ondřej Mrázek. Cena tak putuje do České Republiky. Jak ale Mrázek v děkovačce zdůraznil, duší se cítí Slovákem.

Před a po vyhlášení vítěze probíhala exhibice. První vystoupil bratislavský vítěz Palo Čejka. Valná část jeho předčítání byla stejná, jako právě v Bratislavě. Vzhledem k jinému publiku to divákům asi tolik nevadilo. Jen několik málo kousků na závěr bylo jiných. Například představa zmaru jako úspěšného podnikatele byla hodně zajímavá.

Následovali maďarští MC's Ujonc a ZEK. Část jejich textů byla v angličtině, část v maďarštině. Nevím, nakolik jí Slováci rozumějí, ale publikum reagoval více na anglické texty. A ty byly předneseny opravdu výborně a stejně byly i napsány.

Po vyhlášení vítěze vystoupil Bohdan Bláhovec. Ze začátku se slovenské publikum příliš nechytalo, první reakce přišla na větu: „Neublížil som“ Od té chvíle bylo i slovenské publikum Bohdanovo a nechalo se bavit proudem slov o rozdělení, narážkami například na fotbalové EURO, slovenské osobnosti, ale i připomenutím ostatních vystupujících. Bohdan opět občas využil některé své klasické výrazy jako „Made in China“. A zase přišlo i rýpnutí do sebe jako “oficiálního slamera“. Jeho vystoupení bylo již tradičně vrcholem slamové akce.

Celkově přilákalo slampoetry dost diváků a snad některé z nich slam zaujal. To je totiž především úkol festivalových slamů. Přitáhnout nové zájemce a fanoušky.

Jenda Perla