Pražské kolo tentokrát dalo šanci jedenácti soutěžícím a do druhého kola se podle počtu hlasů mohlo proexhibovat jen sedm slamerů. Předskokankou soutěže byla mladá slamerka z Kalifornie. Nejdřív si všechny z pódia vyfotila, potom nám řekla, že miluje slam, miluje jeho pořadatele, miluje, nás - cizí lidi,pak nám všem za všechno poděkovala a předvedla svou precizně nacvičenou exhibici (i s výrazy v obličeji) o své babičce. Stať o Pražském kole českého slamu bych tedy zahájila pozitivně: přestože tento ročník nepřinesl na poli slamu žádné vyjímečné zjevy, byl přinejmenším aspoň náš - místy hezký, slameři se snažili o legrandu a srandu a bžundu a i když se to některým nepovedlo, visel tam zase ten náš zdomácnělý duch looseroviny a sebehany, takže o folklór šlo veskrze český.

O postup do brněnského finále na Flédě (5.12) soutěžili v jednom okoukaní, ale v poměru s nulovou konkurencí stále dobří, slamoví repetenti jako Jakub Foll, Bohdan Bláhovec, který byl Bláhovcovitý a tentokrát přišel s identitou Sametové revoluce nebo Máša s novou trvalou, pro níž jí začínají milovat Vietnamci z večerky.

Další pomyslnou skupinou soutěžících pak byla hrstka nových pokušitelů, kteří by se s větší dávkou odvahy a nějakým sebecvikem za své výstupy nemuseli stydět - Cyril Kaplan, který svá obsažná sdělení servíroval trochu laxně a rychle, nebo Monika Serbusová, jíž bych doporučila vykašlat se na vzory a jen na svůj vlastní „ksicht" . Poslední vrstvou soutěžících bylo větší procento takových, kteří by se za své výstupy klidně stydět mohli.

Jediným skutečným objevem pražského slamu byl expresivní výstup Ondřeje Lidického, který přišel s novou technikou mutování slov v půli ve slova jiná a který díky soudnosti náhodně vybrané divácké poroty nakonec vyhrál. Chvílemi mě ale jímal pocit, že publikum v sále není soudné ani v nejmenším, když kvituje s povděkem fórky svazáckého typu a díky jednomu ze soutěžících s výrazem Mirka Dušína a snahou se za každou cenu vetřít divákům jsem zjistila, že slova typu „kakat" a „prdět" jsou stále nevyčerpatelným zdrojem zábavy.

Do druhého kola se už neproslamoval pan Fiala, Petr Raic, který vsadil na inspiraci čtverečkovaných vzorů na vlastní mikině, což mu příliš nepomohlo, Boris Demeterski, který spoléhal jen sám na sebe, což mu vůbec nepomohlo a Alena Kocháňová, která by spíš asi chtěla být herečkou... Myslím, že hlasování divácké poroty bylo tedy spravedlivé.

Na závěr už jen upřímnou gratulaci zvítězivšímu finalistovi Ondřeji Lidickému a upřímnou soustrast Máše, Bohdanovi a Jakubovi, kteří skončili těsně v závěsu za výhercem a na úplný závěr budu u jen citovat zdravici pana Bohuslava Fialy která ten večer v NoDu zazněla: „Nechť se ti vše nejlepší snad v ještě lepší vylepší!"

Petra Kovářová

Fotky najdete na Facebooku (i ti, kteří FB účet nevlastní)